Za zhruba stopadesátiletou školskou historii se v Řevnicích škola stavěla a přistavovala celkem čtyřikrát, jak postupně rostl počet obyvatel, potažmo dětí. Nejen v obci, ale i v okolí. V dnešní době se 685 žáků vyučuje ve třech budovách a na obědy chodí procházkou do pavilonu v zahradě. Rozdílné, více či méně autonomní budovy poskytují různá prostředí. A tak, byť řevnická škola dávno není malá, z pohledu učitelů i mnoha žáků a rodičů si zachovává rodinnou atmosféru, kde se všichni v rámci svého oddělení znají a vědí, kam patří. Bývá též vnímána jako škola venkovská: kam se dá chodit pěšky nebo jezdit na koloběžce, kde se setkávají děti ze sousedství s těmi doslova přespolními. Nový pavilon by měl škole umožnit znovu povyrůst a poskytnout též lepší zázemí pro výuku a pro setkávání. Měl by být šikovně propojený s dnešními budovami i vhodně urbanisticky dotvořit školní areál. Obklopit se zelení. Respektovat při tom relativně malé měřítko okolní zástavby i Řevnic samotných. V neposlední řadě by měl svým uspořádáním pomáhat nadále tvořit přátelskou, rodinnou atmosféru. Škola jako místo pro učení i společný čas dětí s jejich učiteli. Škola jako kulturní prostor města.

(ÚVODNÍ SLOVO – ze soutěžního zadání)